Zemědělství kraje Vysočina

Zemědělství

Zemědělsky nejpříznivější oblastí Vysočiny je okres Třebíč s nejvyšším podílem orné půdy. V tomto regionu na jihovýchodě Vysočiny je nejtepleji a převažují tu úrodné hnědozemě. Většina území kraje leží v mírně teplé podnebné oblasti s dostatkem srážek. Nejvíce jsou zde rozšířeny hnědé půdy vhodné pro pěstování méně náročných plodin. Nejméně vhodná pro zemědělství je oblast Žďárských a Jihlavských vrchů, kde je nejchladnější a nejvlhčí klima a málo úrodné půdy.

Na Vysočině představuje zemědělství tradiční odvětví, podíl zaměstnaných v primárním sektoru je nejvyšší v rámci krajů a více jak dvojnásobný ve srovnání s Českem.

Zemědělská půda

Zemědělská půda tvoří asi 60 % rozlohy kraje a jedná se o největší podíl v rámci krajů. Největší část zemědělské půdy tvoří orná půda (77 %), na louky a pastviny připadá necelých 20 %. Největší procento zornění je v okrese Třebíč, nejnižší v okrese Žďár nad Sázavou.

Zemědělské výrobní oblasti

Většina území Vysočiny náleží do bramborářské zemědělské výrobní oblasti (92 %), nejvyšší partie Žďárských vrchů do oblasti horské (6,1 %). Pouze malé území na jihovýchodě Vysočiny patří do řepařské oblasti (1,9 %), kukuřičná oblast se v kraji vůbec nevyskytuje.

Rostlinná výroba

Přes polovinu osevních ploch na Vysočině zaujímají obiloviny, především pšenice a ječmen, ve vyšších polohách v menší míře i žito (asi pětina produkce Česka).

Dlouhou tradici má na Vysočině pěstování brambor, zejména v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Přestože osevní plochy brambor výrazně poklesly, pochází více než třetina všech sklizených brambor v Česku z Vysočiny.

Asi třetinu osevních ploch kraje zaujímají pícniny - jetel, vojtěška a krmná kukuřice. Osevní plochy obilovin a brambor se mírně snižují, naopak rostou osevní plochy řepky (již 18 % celkové výměry osevních ploch) a máku. Z polí Vysočiny kvůli malému zájmu téměř vymizel len.

Tab.: Podíl osevních ploch hlavních zemědělských plodin v kraji Vysočina na osevní ploše Česka v letech 2000 a 2010

Živočišná výroba

Hlavním odvětvím živočišné výroby je chov skotu. I přes velký pokles stavů skotu v 90. letech 20. století se na Vysočině chová asi 16 % z celkového počtu kusů skotu v České republice. Zejména v nejvyšších oblastech Vysočiny se v posledních letech více rozšířil pastevecký chov skotu.

Významný je i chov prasat s asi 17% podílem na celkových stavech v Česku (zde dominuje okres Třebíč, který má nejlepší podmínky pro produkci krmných obilovin). Méně významný je pro Vysočinu chov drůbeže, jejíž stavy klesají. Podíl drůbeže na celkovém počtu kusů v Česku je pouze 2 %. Stále oblíběnejší je na Vysočině chov ovcí, jejichž stavy neustále rostou. Chov ovcí má nyní asi 6% podíl na celkových stavech v Česku.

V souvislosti s významným zastoupením chovu skotu dominuje kraj Vysočina v produkci mléka. Vysočina je na 1. místě v produkci mléka mezi kraji Česka, jeho podíl na celkové produkci mléka v ČR činí asi 17 %.

buk
přečteno: 70160x

zobrazit rozvržení pro tisk